Ondřej Müller: Poselstvím Albatrosu je vydávat knihy, se kterými čtenáři prožijí dětství a skutečně si je zamilují

V nakladatelství Albatros, které letos slaví již 70 let od svého založení, působí od srpna 1998. Po celou dobu pracuje na pozici programového ředitele a zasloužil se například o obnovení populární edice KOD (Knihy odvahy a dobrodružství), OKO nebo vydávání dětských komiksů a audioknih. Ondřej Müller výrazně ovlivnil nespočet dětských čtenářů u nás. Právě on totiž objevil a přivezl na český knižní trh Harryho Pottera. Sám je od dětství velkým čtenářem, miluje sci-fi literaturu a knihy plné fantazie a dobrodružství.

Co mají knížky z Albatrosu napříč celou jeho historií společného?

Nápadité spojení textu a ilustrací. To je to, s čím už Albatros začal v 50. letech, tehdy ještě pod názvem Státní nakladatelství dětské knihy. Tím se také odlišil od produkce ostatních nakladatelů a mohl zazářit v rámci evropské scény. Naše silná tradice je, že k textu vybereme co možná nejlepšího ilustrátora. Dbáme na to, aby byl text s ilustracemi provázán a tvořil perfektní celek. Ne, aby byly text a ilustrace vedle sebe, ale aby společně ještě více podpořily krásu dané knihy. A to je nesmírně cenná schopnost, kdy někdo ve výtvarné redakci dal kdysi dohromady například Miloše Macourka s Adolfem Bornem nebo třeba Václava Čtvrtka s Radkem Pilařem nebo Zdeňkem Smetanou. 

Jak se za ta léta proměnila produkce Albatrosu?

Nezměnila se v tom smyslu, že stále děláme knihy pro děti. Chceme, aby si je děti četly, trávily s nimi čas a skutečně si je zamilovaly. To je naše hlavní poslání. A samozřejmě také, aby byly knihy perfektně redakčně provedené. Nebyly v nich chyby a byly po výtvarné i technické stránce pěkné. To se nezměnilo za celých sedmdesát let. Co se však změnilo, je to, že se snažíme vycházet dětskému čtenáři vstříc s ohledem na jeho nároky. Ještě před třiceti lety nebyl žádný internet a byl velký zájem o encyklopedické a obrázkové knížky. Dnes však děti vše najdou na internetu. Proto musí teď populárně-naučná literatura vypadat jinak, aby dnešní děti zaujala. A o to je to těžší. Zrovna tak je daleko těžší dětského čtenáře, který je zvyklý na klipovité vnímání světa, přimět, aby se začetl do knížky. V tom jsou na nás nakladatele kladeny daleko větší nároky, protože děti si mohou vybrat z opravdu široké palety zálib. A aby zrovna sáhly po knize, není jednoduché.

Pozorujete nějaké trendy v současné dětské literatuře?

V celé evropské dětské literatuře je to návrat právě k té populárně-naučné literatuře. Bývalá šéfredaktorka Albatrosu Šárka Krejčová vždy říkávala umělecko-naučná literatura. Já jsem se jí smál, co je to za legrační pojem. Dnes se jí musím omluvit, protože to je přesně ten správný název. Vydat v dnešní době lexikon? Tím nikoho nenadchneme. Dnes musí umělecko-naučná literatura nově a zajímavě uchopit svět zvířat, svět techniky, historii a podat vše dětem tak, aby je to zaujalo. Ideálně ve zkratce, aby to pochopily mnohem rychleji než dříve. A takovou knížku vytvořit je velice těžké a je to velká výzva. 

A v beletrii?

V beletrii se to teď trochu točí v bludném kruhu. Stále dochází k jistému srovnávání a napodobování Harryho Pottera. Když napíšete jakoukoliv fantasy nebo žánrovku pro děti, tak chtě nechtě si říkáte, jak si asi stojí oproti Harrymu. To může být pro autory velmi paralyzující. Čekám, kdy se tento trend otočí. Nebo zda se změní čtenářská očekávání a začnou vyhledávat něco jiného než příběh, v němž malý kluk objeví své zázračné schopnosti a zachrání svět. Ale to není nic proti Harrymu Potterovi.

Proč měl podle vás tenkrát Harry Potter takový úspěch?

Tehdy byla situace na evropském i angloamerickém trhu dětských knih obtížná. Jakoby se zdálo, že je takové bezvětří a nic se neděje. Všichni se báli, že se knihy přestanou prodávat a internet bude představovat blíže netušené nebezpečí. Předvídalo se, že nové technologie odvedou děti od čtení. Ale najednou do toho všeho vpadl Harry Potter, který díky šeptandě ovládl celý svět a děti ho naprosto spontánně začaly číst. A to bylo něco opravdu nevídaného a jsem moc rád, že jsem to zažil. Bylo fascinující a úžasné vidět, co zmůže krásně vyprávěný příběh pro děti. Tehdy to bylo takové tažení dětské literatury, protože Harryho četli nejen malí, ale i dospělí čtenáři.

Která knížka z Albatrosu by neměla chybět v žádné dětské knihovničce?

Podle mě by tam neměla chybět knížka Děti z Bullerbynu od Astrid Lindgrenové, protože to je nádherná oslava dětství. A potom jakákoliv knížka od Václava Čtvrtka. Třeba Maková panenka nebo Křemílek a Vochomůrka. Václav Čtvrtek totiž tou svou jemnou poetikou uměl nesmírně probudit dětskou fantazii. Nebo alespoň u mě.

Máte nějaký recept nebo radu, jak děti přivést ke čtení a probudit v nich lásku ke knihám?

Rodičům bych doporučil číst si s dětmi nahlas. To je základ. Ne každý rodič je rozený komediant a ne každý umí dobře číst. Ale opravdu stojí za to investovat čas, přemoci se, číst různými hlasy a společně to hrát. Nebo si vzít dítě na klín, vlézt si k němu do pelíšku a udělat si pěknou atmosféru. Dítě možná zapomene, co s maminkou nebo tatínkem četlo, ale bude si pamatovat, že mu bylo s knížkou hezky.

Pošta z knihozemě

Zdá se vám obtížné zorientovat se v široké nabídce dětských knih? Chcete svým dětem vybrat vždy kvalitní knihu, která je zaručeně potěší? Odebírejte Poštu z Knihozemě! Čeká vás pravidelná dávka těch nejzajímavějších tipů z knižních novinek pro děti a mládež, informace o akcích i aktuální zprávy z Knihozemě.

Chcete dostávat informace o novinkách, soutěžích a o tom, co se děje v Knihozemi?

Přihlaste se k odběru, ať vám nic neuteče.